Kontakt s nakaženým
Byla sobota, kamarádka měla rozlučku se svobodou. Počasí jedna báseň, teplo, hlásí jasno. Vytahuju sukni, nasazujeme společná trička a vyrážíme do restaurace na jídlo. Potom jdeme do baru, dáme pár drinků a závěrem vyrážíme zpívat karaoke. Potkáme kluky, seznámíme se, vyrážíme ukončit akci k jednomu z nich na byt. Pije se víno, tancuje se, pohodička. Za týden mi dojde zpráva od jednoho z nich: "Mám Kovid, dávej si bacha a sleduj svůj zdravotní stav." A sakra!
Pracuju jako ďas
Co jsem dělala celý týden? Samozřejmě chodila do práce. Dělám HR, takže spousta schůzek, kontaktů se spoustou lidí, cest po různých místech, však to znáte. Zdravotní stav po celý týden bezproblémový. Je pátek, já jsem dojela domů za rodiči, jdeme do kina. Kolem dvanácté mi pípne zpráva, které nevěnuju pozornost, večer už nebývám na internetu.
Šok
Ráno se vzbudím a zjistím, že jsem byla v kontaktu s někým, kdo fakt má tu čínskou chřipku. Hned mu píšu, zjišťuju co mu je, kdy se mu objevily příznaky a co mám dělat. "Nechtěli po mě žádné kontakty." píše mi. Já to vůbec nechápu, když se příznaky objevily v pondělí a trasovat se má minimálně dva dny dozadu. "Co mám dělat?" " ptám se. Vybavuju si to množství lidí, se kterýma jsem se potkala a dělá se mi zle. "Zavolám hygienu!" protože tak se to přece má dělat. No jo, jenže sobota. Hygiena otevřena v Praze, Středočeském kraji a na Vysočině. Volám všude, odpověď nula. Volám linku 112, vysvětluji situaci: "Byla jsem před týdnem v kontaktu s nakaženým, nemám sice žádné příznaky, ale potkala jsem se spoustou lidí, chci být zodpovědná a v případě pozitivity je obvolat (no jak já jsem byla už tehdy prozřetelná "sebetrasování" ha!)." 112 to neřeší, volejte 155. Volám 155: "Jsou dvě možnosti, počkejte do pondělí na obvodního lékaře, nebo na hygienu." Rodiče v nervech - máme to všichni.
Samoplátce (samořešitel)
Volám do nemocnice na vlastní pěst a ptám se, jestli testují samoplátce. V jedné mě odbyli slovy: "Tady se víkendu už netestuje a v týdnu je plno!" V druhé byli příjemnější: "Zařídím Vám to, přijďte v 9:00, zaplatíte 1 750,- Kč." Jedu do nemocnice. Vytírají mi mozek, informují mě, že výsledky budou do 48 hodin. Stejně ovšem musím v pondělí kontaktovat hygienu, protože to ještě nejsou dva týdny od rizikového kontaktu. Je sobota odpoledne, dojdou mi výsledky testů a jsem negativní. Protože pracuji v realtivně velké firmě, zůstávám poctivě doma a čekám do pondělí na další informace.
Call centrum jménem hygiena
V pondělí jsem od rána jako na trní a hned v 8:00 volám na regionální hygienickou stanici. Vysvětluji svoji situaci. Paní, zjevně v letech, nedokáže pochopit, že nakažený, se kterým jsem se setkala, není trasovaný. Nařídí mi karanténu minimálně do konce dalšího týdne s tím, že musím mít negativní test a mám kontaktovat svého lékaře, poté zavěsí. Volám doktorce. Ptá se: "Kde jsou na hygieně napsány Vaše údaje?" Odpovídám: "Jaké údaje, nikdo se mě tam na nic neptal." Pak mi došlo, že paní na hygieně o mně vlastně nic nazajímalo a byla ráda, že mohla hovor ukončit. Dostala jsem neskutečně vynadáno od své doktorky, že zatěžuju systém, a že to za mě musí všechno vyřešit ona.
Řešení v podobě jednotlivců
Další den mi volá jiná paní z hygieny. Omlouvá se, že paní předchozí den špatně zareagovala. Ptá se mě na kontaktní údaje a nařizuje mi karanténu s tím, že budou kontaktovat mého lékaře ohledně neschopenky. Za dvě hodiny mi volá doktorka: "Testy nejdříve v neděli a pakliže budou negativní, ukončím Vám karanténu." Objednávám se přes registrační formulář na testy. Je zmatečný, ale přijde mi potvrzení na mail. Onemocní mamka, má příznaky Kovidu. I ona se objednává na testy přes stejného obvodního lékaře. Ovšem až na další pondělí, jindy je plno.
Výtěry mozku
Den před testem mi přijde mail, že moje rezervace byla zrušena. Nevyplnila jsem prý formulář správně. "Tak hlavně, že mi došlo to zas ̇ ̇ ̇ ̇ potvrzení!" Mamka si se mnou mění termín testů a objednává se až čtyři dny po mně. Je pondělí, jdu na testy. Přivítají mě v oblecích jak při jaderné válce. Připadám si jako ve Světové Válce Z. Vytřou mi mozek z obou děr, výsledky slíbí do 48 hodin. Nikde žádná desinfekce, naštěstí mám svoji.
Čekám
Dneska je co za den? Středa? Mám výsledky? Mám, ale přesně v době, kdy píšu tento článek! Náhoda? Mamka byla na testech dnes. Spolu se spoustou zahraničních pracovníků a rovněž samoplátců, kteří na tento "zvládnutý" systém evidentně nemají nervy. Jenže samoplátci jdou logicky přednostně. Někde přece ta vláda brát peníze musí že? Předpokládám, že i mamka bude negativní. Pokud bude pozitivní, čeká mě tohle šílené kolečko znovu. A ne, děkuji nechci!
Blázinec
Proč to celé píšu? Na začátku března nikdo nic nevěděl. Je to pochopitelné, nová nemoc, nedostatek informací, nulová data. Jenže teď je co, září. A co je jinak? Situace je pořád stejná jako v březnu. Horší! Data nemáme žádná, opatření jsou jen pelmel nesmyslných kroků vlády. Od zítřka zavádíme roušky v celé firmě. Je mi líto lidí ve výrobě, udusila bych se. Ale stojí nám za to ta pokuta?
Kam to celé směřuje?
Na mém zážitku jde krásně vidět, jak lidé, kteří chtějí být zodpovědní, jsou v závěru znechucení. Když rekapitulují situaci, přemýšlí: "Příště se na to vys ̇ ̇ ̇ ̇!!" Ale ne, já to tak nechci dělat. Chci jen upozornit na to, že odpovědnost vůči ostatním je důležitá, i za cenu ztráty osobního komfortu. Přece jen, co kdybych byla nakonec přenašeč? Ovšem fakt, jak je celý systém nastavený, je špatně. Není nachystáno vůbec nic. Takže to všechno, co jsme z úst zástupců vlády slyšeli, byly jen plané řeči! Pokud to zažijete na vlastní kůži, to jediné, co by Vás mělo zajímat, je, jak budete v říjnu volit.
Já mám jasno, chci zvolit zástupce, kteří nepoužívají marketing k zmanipulování lidí a navození představy, že je vše v pořádku. Vím, že se nejedná o volby do poslanecké sněmovny, ale pro vládnoucí garnitury jsou krajské volby stejně skvělá záminka pro tvrzení: "Děláme to dobře!"
