Já se prostě musím smát. Najednou se ze všech stávají političtí aktivisti. Ono by to určitě nebylo na škodu, kdyby alespoň těch tisíc lidí vědělo, proč mávají tou červenou kartou.
Na vině je život prostřednictvím sociálních sítí. Názorná ukázka.
Zapnu si svůj sociální život a vidím, že přítel mého přítele někam jde. Jde na akci, která je určena široké veřejnosti. Výborně, to se přidám! Plynou z toho pro mě určité výhody. Získám o pár virtuálních přátel navíc. Zapojím se do akce na kterou je přihlášených přes tisíc lidí, skvělé!
Podmínkou je nesouhlas s prezidentem. Sice moc nevím, o co jde, ale něco jsem četl, když kamarád něco o něm sdílel. Mám si sebou vzít červenou kartu. Ok, papír doma mám, tak tu červenou kartu si vyrobím. Přicházím a zjišťuju, že je tady opravdu na tisíc lidí. Tak to je skvělé. Volám kamarádovi, kde stojí a jdu si stoupnout k nim.
Pán mluvící do mikrofónu sděluje, že na tři všichni vytasíme červené karty. Odpočítává a já jsem plný vzrušení. Poprvé jsem součástí něčeho velkého. Na tři vytahuji kartu. Jsem dojat, mají ji všichni. Vypadá to jako na pravé, jak se tomu říká... demonstraci.
Netušil jsem ale, že výlet si pro mě nachystal další lahůtku. Chtějí se mnou udělat rozhovor. Na otázku proč jsem tady, odpovídám, že vyjadřuji nesouhlas. Na otázku proč, odpovídám, že nechci vulgární hlavu státu. Mám to za sebou a jsem na to patřičně hrdý, vím, že budu chodit na další meetingy a budu doufat, že se mnou zase někdo udělá tak věcný rozhovor.
Můj postřeh: Pokud někdo nesouhlasí s prezidentem a pořádá demonstrace vyzývající k jeho odchodu, měl by si za prvé, uspořádat v hlavě proč. Důvod není, jdou tam všichni. Zhodnotit jeho dosavadní působení a mít racionální argumenty pro zdůvodnění jeho odchodu. Za druhé uvědomit si, že stále existuje svoboda projevu, kterou tady mnozí evidentně nevidí a je to škoda. Dialog především, proč nediskutují studenti na vysokých školách? Máme právo pokládat jakékoli otázky a prezident by je měl zodpovědět. Samozřejmě pokud to neudělá, protiřečí svému světobornému názoru. Za třetí, uvědomit si daleko podstatnější problémy dnešní České republiky. Například proti Babišově příslušnosti v STB taky nikdo neprotestoval. Není to dnes snad nejpopulárnější politik? Estébák neestábák, dneska už je prostě všechno jedno. Hlavně, že jdeme s davem....
