Koláček, koblížek? ...Děkuji nechci!

"Slečno, dejte si koláček!" Křičí jedna postarší dáma na celé kolo. Proč si vlastně nevzít, když jsou zadarmo. Nechutnají  Vám svatební koláčky? Nevadí, je libo koblížek? Fuj! Za prvé, nechci být tlustá, samozřejmě se chci líbit. Za druhé, je-li něco zdrama ještě neznamená, že je to dobré. Za třetí, je-li to dobré ještě neznamená, že koblížky a koláčky nejsou brány pouze jako nástroj k podplácení.

Nic proti pamlskům, které pohladí na duši a zvednou nám tuk v těle o několik procent. Já mám zkrátka a dobře problém s pamlsky, které slouží k vyvolání "sladkých, duhových myšlenek". A to pouze a jedině za účelem toho, že mysl konzumenta utrpí deformitu alarmujícího stádia, která jej následně dovede s naprostým dezinformováním do volební místnosti, kde ona "přeslazená" myls donutí voliče vhodit hlas do mašinérie na koblížky "Willyho" Babiše.

Já přitom byla velkým fandou slavné pohádky, kde nepřátelský "podnikatel", nakonec otevřel své ledové srdce malému chlapci. Tak mě tak napadá, co nám na oplátku otevře pan Babiš. Srdce to asi nebude. Že by dveře v jedné z jeho továren, aby uspokojil lid, který usilovně shání pracovní místa? Či otevře dveře na východ a na západ a dá tak vzniknout novým obchodním příležitostem v České republice?

Když se podívám na nabídku volných pracovních pozic ve firmě Agrofert (na oficiální nabídku), vyvodím z toho dvě věci. Za prvé: Je tam volných 54 míst, to znamená, vzhledem k poslednímu měřenému počtu obyvatel, že práci v náručí babišovy korporace by nalezlo neskutečných 0,00051366% populace. "To jisto jistě vyřeší momentální 7,5% nezaměstnanost." Za druhé: (Bohužel smutná zpráva), místa jsou průřezem po celé České republice, takže lidé z "nejpostiženějších" krajů (Ústecký, Moravskoslezký), by stejně práci museli hledat jinde.

K zóně volného obchodu asi tolik. Na západ se žádný "chytrý" státník (jak by řek Náš "odsedmadvacetizdravíkuřák" pan prezident) neorientuje. Tudíž, kde je zlatý důl? No přeci na východě a kde konkrétně, no přeci v Rusku a v jeho zbylých sousedech. Soused je možná silné slovo, nazývejme je "proputinovskými" zeměmi. Takže co to znamená pro Nás? Vysílat, pokud to bude možné, stále větší skupinky "nezkorumpovaných", čistých a cílevědomých podnikatelů, kteří nám zcela nezištně získají spousty kontraktů, které nás v závěru vyvedou z bídy. A do náručí budoucího Hlavního a zcela korektního přítele.

Říkám, sladké, to je největší zlo! Sportujme, vzdělávejme se, ale hlavně nejezme potraviny bohaté na cukry, tuky a sacharidy. Totéž platí i o lidech. Že dostaneme koblih a koláček zdarma?! "No bóže", uvažujme, sedm korun na koblih snad má každý. Kafe je sice věc jiná, ale tu "dvacku" si taky v kapse najdeme. Párek v rohlíku s kečupem je super, ale kdo někdy viděl show Zdeňka Pohlreicha, má ke kečupu automaticky odpor a to ani nemluvím o tom, jak kečupy dopadly v nezávislém potravinovém testu. V závěru: "Koho kdy napadlo cpát zmrzlinu lidem na podzim?" To opravdu chceme předčasně rozjet chřipkovou epidemii? Jediné "štěstí" ten pan Babiš opravdu má a to je příliv telého vzduchu z jihu. Co na to říct, prostě si to umíte zařídit.

Konečně bych chtěla vzkázat, že by mne velice potěšilo, kdyby si pan Babiš zvolil, jakým jazykem tedy bude mluvit. Jeho "hatlapatlamanština" v hlavních rolích s českým a slovenským jazykem už mě začíná štvát.

Závěrem bych chtěla slovy mého oblíbeného klasika vzkázat. LIDI si za peníze nekoupíte! A vo..vo..vo..votom to je!!!