Já prostě obdivuji Harryho Holea

Temné, poutavé, chytlavé. Těmito slovy bych asi charakterizovala knihy Jo Nesba, kterým jsem naprosto propadla.

Slavný norský spisovatel píše nejen skvělé detektivní romány, ale také knihy pro děti. Jeho díla se ocitají na předních příčkách prodejů po celém světě.

U nás se bohužel díla tohoto knižního mága začala vydávat později, nic to ale nemění na faktu, že i v České republice se dostávají mezi nejprodávanější.

Myšlení Nesba je pro mne nepochopitelné, zvláště tak, jako jeho hlavní hrdina, norský kriminalista Harry Hole.

S Harrym jsem se poprvé setkala na stranách knihy Nemesis, která byla prvním Nesbovým počinem, jenž byl přeložen do češtiny. Už tehdy jsem k němu získala nesmírný obdiv.

Alkoholik, ztroskotanec, možná i tak trochu "zbytečný člověk" (jak by jej nazval Dostojevský). Jediné, co vytváří ve čtenáři alespoň trochu lepší obrázek o hlavním hrdinovi, je jeho bezmezná inteligence, intuice a chuť zachraňovat svět. Ovšem s každou další stranou propadáte "kouzlu" Harryho Holea čím dál víc. Na konci knihy si ho "zamilujete". 

Začala jsem uvažovat nad tím, proč autor předepíše někomu tak smutný život. Harry se v každém díle musí vyrovnat se ztrátou někoho blízkého. Většinou nalézá útěchu v "nejlepším" příteli Jimu Beamovi, který ho z jeho depresí dostane potokem zvratků a třídenní kocovinou. Ovšem náš hrdina se po čase oklepe, již to vypadá na happyend, a v tom nás autor přesvědčí, že Harry prostě nemůže být šťastný. Většinou se připlete do konfliktu, ze kterého vyvázne přinejmenším se zlomenou rukou. Zase se tedy dostáváme k jeho zálibě v alternativní medicíně a na scéně se opět objevuje Jim Beam. Díky jeho "příteli", nemůže najít opravdovou lásku, když si i čtenář začne myslet, že Hole konečně založí rodinu, stane se něco, co mu jeho plány většinou nadobro překazí. Jediný důvod, proč Harry ještě žije je ten, že on jediný je schopný složité případy vyřešit. Život si s ním sice nepohrává, ale jeho tvůrce mu prozatím zemřít nedovolí. Představila jsem si sebe na jeho místě a mohu upřímně říct, že jsem na myšlení Jo Nesba asi moc krátká. Vydržela bych zlomek toho, co hlavní hrdina, ale jestli přece jen něco ano, tak s dennodenní společností "kamaráda" Jima.

Představme si člověka, který by i po útrapách, které prožívá Harry Hole, byl schopen normálně fungovat a ještě k tomu řešit kriminální případy. Takový člověk neexistuje, nebo jsem ho alespoň ještě v nikom neobjevila. Mívám pocit, že jedna z věcí, které se Nesbo snaží zdůraznit, je ta, že v závěru zůstaneme na všechno sami (tedy s přítelem Beamem). Trochu děsivá představa, ale s tempem a myšlením tohoto světa, mi to tak nereálné nepřipadá. Nesbo prostě umí v lidech vyvolat pocit viny a soustrasti zároveň.  Asi to je ten hlavní důvod, proč miluji jeho knihy. Postavy jsou nereálné, ale kdyby existovaly, svět by byl hned zajímavější. Uznejte sami.