Kam směřuje svět

Každý člověk prožívá v životě období, kdy stále více přemýšlí nad stavem a vývojem  tohoto světa. Denodenně se dozvídáme spousty informací, které nás více či méně zasáhnou. V dnešním pohodlném světě se zaměřujeme převážně na nepodstatné zprávy. Proč tomu tak je? Nynější doba je charakteristická neustálým rychle se měnícím vývojem. To nejen v oblasti technické, ale především v té mezilidské. Lidé nezajímá vývoj situace v Sýrii. Zajímají se o kolik se zdraží v budoucím čtvrtletí potraviny, nebo se kterým politikem, či stranou je většina obyvatel nespokojena. Nemáte někdy pocit, že lidstvo ač technicky vyspělé neví téměř nic?

Rozhodně nebudeme házet všechny do jednoho pytle. Mluvíme tady ale jednoznačně o většině. Psychologové se domnívají, že je to důsledek počítačů, internetu a sociálních sítí. Možná mají pravdu. Internet a převážně sociální sítě zosobňují v dnešní době neskutečnou moc.

Například "Facebook" umožňuje lidem, kteří mají problém s navazováním kontaktů, virtuální komunikaci. Není komunikace jako komunikace. Připadá mi, že dny, kdy se lidé celý týden těšili na setkání s přáteli již téměř neexistují. Dnes se stačí na facebook přihlásit, zapnout si chat a okamžitě je možné komunikovat s takzvanými "přáteli". Znovu se budu opakovat. Není přítel jako přítel. Příteli na sociální síti bude dělat zajisté větší problém přijet a daný problém s vámi probrat osobně. Virtuální přítel totiž většinou nemá náladu odcházet z virtuálního světa. Proč taky? Je to tam jednodušší. Lidem se nemusíte dívat do očí, můžete lhát a oni to nepoznají. Virtuální svět poskytuje napřeberné výhody. Podle mého názoru se ale nikdy nic nevyrovná teplému, přátelskému objetí, rady od přítele, kterou uslyšíte, úsměvu, který si budete pamatovat.

Měli bychom se více zajímat o to, co se děje. Neměli bychom ztrácet svou vlastní identitu, protože ta z nás dělá lidi, kterými jsme. Otevřme oči a dívejme se na svět globálně. Ne zaujatě, jak to dělají ostatní. Zaměřujme se na to, co nás zajímá. Nenechme se ostatními odradit. V závěru přece jen my víme, co je nejlepší. Uchovejme si své vlastní názory a křičme je do světa. V dnešní době je stejně téměř nikdo neuslyší. Odměnou nám bude dobrý pocit, který značí, že jsme to nevzdali.